|
|
Endozoochorous seed dispersal by free ranging herbivores
Lepková, Barbora
Endozoochorní disperze semen je velmi častý fenomén, který můžeme pozorovat kdekoli, kde se zvířata živí rostlinami, které nesou zralá semena. Endozoochorie byla popsána jako potenciální mechanismus pro migraci na dlouhou vzdálenost, nicméně je zde velký rozdíl mezi endozoochorií frugivorními zvířaty a herbivory. Navzdory tomu, že herbivorní endozoochorie je známa již více než století, naše znalost tohoto fenoménu je stále omezena, o to více v případě volně žijících, divokých druhů herbivorů. Mimoto se ukazují velké rozdíly v endozoochorní disperzi mezi studovanými oblastmi i mezi studovanými herbivory. To naznačuje, že potřebujeme detailní znalost procesu z různých oblastí, abychom mohli dojít k jakýmkoli závěrům. Předkládaná práce si dala za cíl: (i) popsat druhové složení nalezené v trusu divokých prasat a jelenů, (ii) kvantifikovat efekt jeleního trusu na vegetaci suchých trávníků, (iii) změřit míru adaptace na průchod trávicím traktem u vybraných druhů rostlin, a (iv) rozplést jednotlivé mechanismy ovlivňující druhové složení šířené v trusu. Výsledky mého výzkumu naznačují: (i) druhové složení v trusu se do určité míry liší mezi jeleny a divokými prasaty: některé druhy jsou šířené oběma zvířaty, některé jen jedním z nich. (ii) Depozice jeleního trusu má zanedbatelný efekt na vegetaci suchých...
|
|
|
Endozoochorous seed dispersal by free ranging herbivores
Lepková, Barbora ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Eycott, Amy Elizabeth (oponent) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Endozoochorní disperze semen je velmi častý fenomén, který můžeme pozorovat kdekoli, kde se zvířata živí rostlinami, které nesou zralá semena. Endozoochorie byla popsána jako potenciální mechanismus pro migraci na dlouhou vzdálenost, nicméně je zde velký rozdíl mezi endozoochorií frugivorními zvířaty a herbivory. Navzdory tomu, že herbivorní endozoochorie je známa již více než století, naše znalost tohoto fenoménu je stále omezena, o to více v případě volně žijících, divokých druhů herbivorů. Mimoto se ukazují velké rozdíly v endozoochorní disperzi mezi studovanými oblastmi i mezi studovanými herbivory. To naznačuje, že potřebujeme detailní znalost procesu z různých oblastí, abychom mohli dojít k jakýmkoli závěrům. Předkládaná práce si dala za cíl: (i) popsat druhové složení nalezené v trusu divokých prasat a jelenů, (ii) kvantifikovat efekt jeleního trusu na vegetaci suchých trávníků, (iii) změřit míru adaptace na průchod trávicím traktem u vybraných druhů rostlin, a (iv) rozplést jednotlivé mechanismy ovlivňující druhové složení šířené v trusu. Výsledky mého výzkumu naznačují: (i) druhové složení v trusu se do určité míry liší mezi jeleny a divokými prasaty: některé druhy jsou šířené oběma zvířaty, některé jen jedním z nich. (ii) Depozice jeleního trusu má zanedbatelný efekt na vegetaci suchých...
|
|
|
Faktory určující rozšíření druhů suchých trávníků
Průchová, Dana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Faktory určující rozšíření druhů suchých trávníků Přežívání a rekolonizace druhů rostlin ve fragmentované krajině jsou v současné době náplní velkého množství prací. Většina z nich se zabývá celkovou druhovou diverzitou nebo pouze jedním či několika málo druhy. Také existuje mnoho prací věnujících se abiotickým faktorům fragmentovaných stanovišť. Studie, které by umožnily zhodnotit chování většího množství jednotlivých druhů, jsou stále poměrně vzácné, zvláště v případě suchých trávníků. Porovnání vlastností druhů ve spojení se znalostmi způsobu využití půdy v minulosti a abiotických nároků druhů může být klíčem k pochopení současného rozšíření druhů a jejich regionální dynamiky ve fragmentované krajině. Cílem mé práce je určit druhové vlastnosti, které mají vliv na odpověď druhů na management v minulosti. Za tím účelem jsem od vlivu hospodaření v minulosti odečetla vliv abiotických faktorů stanoviště a vliv managementu jsem pak vztáhla na druhové složení ve fytocenologických snímcích. To jsem se pak pokusila vysvětlit vlastnostmi jednotlivých druhů. Vlastnosti druhů, na které jsem se soustředila, souvisely s šířením (hmotnost semen, prezence chmýru, terminal velocity, přilnavost semen, míra endozoochorie) a s perzistencí druhu (klíčení, nároky druhů na prostředí v podobě Ellenbergových čísel) nebo...
|
|
|
Intraspecific plant-soil feedback as a mechanism underlying invasiveness of neophytes of the Czech Republic
Knobová, Pavlína ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Vnitrodruhová zpětná vazba mezi rostlinou a půdou je vztah, ve kterém druh ovlivňuje složení půdy, a tyto změny v půdě zpětně ovlivňují stejný rostlinný druh. Tento vztah a jeho intenzita může být spojena s dominancí rostlin a jejich invazivitou. Dominantní druhy mohou měnit složení půdy ve svůj prospěch a tak zažívat positivní vnitrodruhovou zpětnou vazbu. Vzhledem k tomu, že invazní druhy jsou v novém prostředí obvykle dominantní, dá se očekávat, že positivní zpětná vazba s půdou může být důležitým faktorem umožňujícím druhům stát se invazními. Abych zjistila, zda li vnitrodruhová zpětná vazba mezi rostlinou a půdou může být faktorem podmiňujícím invazivnost rostlin, porovnala jsem zpětnou vazbu s půdou ve skupině invazních a naturalizovaných, ale neinvazních, rostlin České republiky. K realizaci jsem použila před vybraný soubor 34 druhů - 17 invazních a 17 neinvazních. V rámci pokusu jsem použila metodu dvoufázového experimentu. V první fázi dochází k ovlivňování půdy určitým druhem. Ve druhé fázi je stejný rostlinný druh pěstován v ovlivněné půdě z první fáze a jako kontrola je použita půda neovlivněná žádným druhem. Poté je porovnána rostlinná biomasa z ovlivněné a kontrolní půdy. Výsledky naznačují, že invazní druhy vykazují více pozitivní nebo alespoň méně negativní vnitrodruhovou zpětnou...
|
|
|
Interakce rostlin a herbivorů na vnitro- a mezidruhové úrovni
Kuglerová, Marcela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Burešová, Renáta (oponent)
Rostliny a herbivoři se vzájemně ovlivňují již několik stovek miliónů let. Herbivoři konzumují velkou porci biomasy produkované rostlinami. Jako reakci na útoky herbivorů si rostliny vyvinuly rozmanitý soubor přímých a nepřímých obran k redukci herbivorů a jejich vlivů na výkonnost rostliny. Tato bakalářská práce se zaměřuje na interakce rostlin a herbivorů, zejména na různé způsoby obrany terestrických rostlin proti bezobratlým herbivorům. Podrobně se zabývá jak obranou konstitutivní, tak indukovanou, která nastává až po útoku herbivorů. Obrana rostlin je dále volně rozřazena do tří kategorií rezistence, tolerance a fenologického úniku. Jako mechanismy rezistence jsou podrobně probrány mechanické, chemické a vizuální obranné znaky. Kromě obranných mechanismů odlišujících jednotlivé druhy se práce zabývá také vnitrodruhovou variabilitou v obraně proti herbivorům způsobenou prostředím v němž rostlina roste či pochází a její velikosti či variabilitou ve skladbě sekundárních metabolitů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Srovnání vybraných vlastností příbuzných rostlin z prostředí disturbance nebo stresu na industriálních deponiích v krajině a z jejich okolí
Glier, Adam ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Štefánek, Michal (oponent)
Práce se věnuje rozdílům ve vybraných vlastnostech konspecifických rostlinných kolonizátorů, jež spontánně osidlují prostory uvnitř nerekultivovaných průmyslových areálů, resp. deponií, a rostlin s výskytem v přilehlém okolí. Studie navazuje na předchozí výzkumy, které v případě opuštěných odkališť zjistily rozdíly ve vlastnostech rostlin, jako jsou např. adaptivní strategie, rychlost růstu, fenologie, velikost rostlin, způsoby šíření v prostoru, ekofyziologické nebo genetické parametry (Bryndová et Kovář 2004, Mrázek 2004, Zákravský et al. 2004, Jarolímová 2004, Kovář et al. 2004, Jiráčková et Dostál 2004, Kovář et Herben 2004, Dostál et Kovář 2013, Štefánek 2015, Urbanová et al. 2017). Součástí práce je posouzení funkčního významu malých a velkých genomů na obou typech stanovišť ve stanoveném fylogenetickém rámci, jinak řečeno - zodpovězení otázky: Mají rostliny kolonizující disturbovaná/stresovaná místa "uvnitř" deponií menší genomy než příbuzné taxony rostoucí "vně" deponií? Klíčová slova nerekultivované průmyslové deponie v krajině, opuštěná rudní odkaliště, velikost genomu, průtoková cytometrie, konspecifické taxony, vlastnosti rostlin, kolonizace, sukcese, ekologie obnovy, disturbance (narušení), stres (zátěž), ekologická genomika
|
|
|
Metody studia zoochorie volně žijícími herbivory
Lepková, Barbora ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pokorná, Adéla (oponent)
Epizoochorie i endozoochorie jsou dlouho známé disperzní mechanismy. Toto téma je poslední dobou studované čím dál častěji, ale naše znalosti jsou stále nedokonalé. Vlastnosti takto šířených rostlin nejsou zatím dostatečně dobře prozkoumány a chybí i znalosti o vzájemné interakci rostliny a živočicha při přenosu. Také vliv samotného transportu, hlavně u endozoochorie, není příliš znám. Endozoochorie se nejčastěji studuje klíčením životaschopných semen obsažených v trusu. Zajímavou podkapitolu zde tvoří krmící pokusy, kterými zjišťujeme míru přežití semen v trávicím traktu. Nejoblíbenějšími metodami studia epizooochorie jsou ochočená zvířata a používání různých způsobů atrap. Další hojně používanou metodu tvoří rozličné laboratorní pokusy, například třepací stroj. Klíčová slova: endozoochorie, epizoochorie, vlastnosti rostlin, analýza semenné banky
|
|
|
Vlastnosti rostlin určující jejich interakci s herbivory
Medová, Tereza ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Rostliny vytrvale čelí hrozbě útoku ze strany herbivorů. Během přibližně 410 miliónů let společné existence se rostliny dokázaly adaptovat a vytvořit si celou škálu různých obranných mechanismů, které mají za úkol útoky herbivorů odrážet nebo alespoň zmírnit. Tato práce se zabývá těmi mechanismy, u kterých bylo prokázáno, že se na obraně rostlin podílejí. Konkrétně jsou popsány interakce bezobratlých herbivorů a rostlin suchozemských ekosystémů. Také je zmíněna predikce herbivorie na základě některých znaků rostlin. Informace o tom, které vlastnosti rostlin ovlivňují preference herbivorů, jsou zajímavé z důvodu jejich možné aplikace v zemědělství či biologické kontrole invazivních druhů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Preference hlavních skupin opylovačů k funkčním vlastnostem květů
Malá, Karolína ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí preferencí hlavní funkčních skupin opylovačů vůči květním vlastnostem rostlin. Díky koevoluci a vzájemně vyvíjeným selekčním tlakům, se tyto dvě formy života na sebe začaly adaptovat a vytvářet znaky, na kterých je závislá budoucnost jejich života. Rostlina se snaží své opylovače zaujmout a zajistit tak svému druhu efektivní přenos pylu, respektive rozmnožení. K tomu, aby motivovala k návštěvě svých květů, slouží atraktanty. Pomocí těchto atraktantů poskytují opylovačům buď přímou odměnu (potrava, úkryt, plodiště), nebo odměnu v podobě smyslových vjemů (barva, vůně, morfologie). V poslední době se ukazuje, že největší vliv na výběr opylovače má barva květu, morfologie a typ potravinové odměny, kterou květ nabízí. Na základě preferencí vůči atraktantům můžeme uspořádat několik funkčních skupin, jejichž zástupci mají stejné nebo podobné volby. Klíčová slova Opylovací syndromy, opylovač, selekční tlaky, znaky rostlin, koevoluce, preference, věrnost, dvoukřídlí, blanokřídlí, motýli, brouci, ptáci, barva, morfologie, odměny
|
|
|
Srovnání vybraných vlastností příbuzných rostlin z prostředí disturbance nebo stresu na industriálních deponiích v krajině a z jejich okolí
Glier, Adam ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Štefánek, Michal (oponent)
Práce se věnuje rozdílům ve vybraných vlastnostech konspecifických rostlinných kolonizátorů, jež spontánně osidlují prostory uvnitř nerekultivovaných průmyslových areálů, resp. deponií, a rostlin s výskytem v přilehlém okolí. Studie navazuje na předchozí výzkumy, které v případě opuštěných odkališť zjistily rozdíly ve vlastnostech rostlin, jako jsou např. adaptivní strategie, rychlost růstu, fenologie, velikost rostlin, způsoby šíření v prostoru, ekofyziologické nebo genetické parametry (Bryndová et Kovář 2004, Mrázek 2004, Zákravský et al. 2004, Jarolímová 2004, Kovář et al. 2004, Jiráčková et Dostál 2004, Kovář et Herben 2004, Dostál et Kovář 2013, Štefánek 2015, Urbanová et al. 2017). Součástí práce je posouzení funkčního významu malých a velkých genomů na obou typech stanovišť ve stanoveném fylogenetickém rámci, jinak řečeno - zodpovězení otázky: Mají rostliny kolonizující disturbovaná/stresovaná místa "uvnitř" deponií menší genomy než příbuzné taxony rostoucí "vně" deponií? Klíčová slova nerekultivované průmyslové deponie v krajině, opuštěná rudní odkaliště, velikost genomu, průtoková cytometrie, konspecifické taxony, vlastnosti rostlin, kolonizace, sukcese, ekologie obnovy, disturbance (narušení), stres (zátěž), ekologická genomika
|
host ::
RSS.